Pozvánku na tento závod jsem dostal už loni listopadu. Michel Landret ředitel závodu, poslal email z dotazem a s nabídkou startu a protože tento závod patří mezi legendy, tak jsem přijal. Vzhledem k náročnosti cesty autem, kdy by bylo nutné jet po závodě 1700 km, jsem zvolil letadlo do Paříže a potom TGV až do Surgeres. Na nádraží už čekal Michel a jeden další místní pořadatel, aby nás odvezli na ubytování do penzionku. Tento měl výhodnou polohu, protože všude z něj bylo blízko. Na setkání s počítači kol do místní Metalique Hall asi 2 minuty. Do restaurace na večeři potom asi 1 a půl. Na hřiště, kde jsme potom měli strávit další dva dny to bylo minut asi 5. Ta večeře byla na zahrádce a byla na Francouzké poměry docela prostá - jen tři chody a trocha vína. Určitě více jak dvě a půl hodiny jsme u ni neseděli. Po večeři, jsme se pro lepší vytrávení šli kouknout na hřiště, na naše budoucí působiště. Potom už si jenom užít co nejvíce spánku.