Ráno jsme se v kempu rychle sbalili a odjeli asi kilometr k moři na téměř opuštěnou pláž. Bylo sice větrno a pod mrakem, ale snídaně byla s přimhouřenýma očima téměř romantická. Zrovna začínal příliv a atmosféra byla výhodná pro zajímavé fotky. Z pláže jsme vyrazili přímo ke Cadizu. Cadiz je přístavní město, které trčí do moře a svými bílými stavbami připomíná Afriku. Jeho historie začíná už 1000 let před naším letopočtem a největší novodobý rozkvět zažilo město v 19 století.
Problémem bylo, jako všude ve větších městech jižního Španělska, parkování. Nakonec jsem ještě rád zajel do podzemních placených garáží, protože jinak tam jezdíme do dneska. Hned na pobřeží nás přivítaly houfy koček, které byly v rámci somrování velmi fotogenické. Pěšky jsme vyrazili ke katedrále Nuovo. Po její prohlídce jsme vylezli na věž Torre de Poniente ze které byl opravdu nádherný pohled na město vylepšené sluníčkem, které vykouklo z mraků. Potom jsme uličkami obešli město, navštívili Teatro Romano, které je pozůstatkem z Římských dob a vrátili se k aut. Parkovné mezitím stouplo na 5,85 €, což bylo ještě stále přijatelné. Autem jsme se přesunuli jsme na jihozápadní konec města, kde se nám zázrakem podařilo po 1/2 hodině hledání a objížďce celého města, najít místo k parkování. Pěšky jsme potom přešli k pevnosti Castillo de Santa Catalina, kde bylo možno zdarma prohlédnout muzeum. Západ slunce tady vypadal opravdu nádherně. Po 18 hodině jsme vyrazili směrem k Seville, kde jsme se nám podařilo najít kemp Club de Campo v Dos Hermas. V kempu jsme byli prakticky sami, ale teplá voda tekla a bylo zde čisto. Postavil jsem stan a vyrazili jsme na večeři a nakoupit do blízkého města.
Pokračování
Přidejte tuto stránku do vaší oblíbené sociální sitě










