Maraton s názvem, který i pro rodné Čechy není jednoduché vyslovit a cizinec by si na něm mohl zasukovat jazyk. Pravda jediní cizinci zde byli Slovenští sběrači maratonů a ti tenhle jazykolam zvládli. Možná by v budoucnu mohli pořadatelé odpustit startovné, tomu neslovanskému cizinci, který dokáže říci Sršský maraton aniž by poté musel vyhledat pomoc logopeda.
Tentokrát z Brna odjela docela početná výprava Honzovou dodávkou a to ještě po vlastní ose jel Milda Hlucháň a Ivoš Zejda. Počasí bylo maratonsky téměř ideální a dokonce po celou dobu závodu, kromě jedné chvíle kdy hrozilo, že zaprší a ke konci se mírně zdvihal vítr. Malým problémem závodu je přeběh silnice a železniční trati silničním nadjezdem. Tento kopeček, který jsme v každém z osmi kol absolvovali 2 x v součtu nakonec dělal cca 240 m stoupání. Žádná katastrofa, ale tep mi tam pokaždé vyskočil nejméně o 5 a ztráta tempa byla zvláště ke konci taky citelná. Co si budu nalhávat nemám takovou formu, abych při těchto drobných omezení dokázal předvést nějaký špičkový výkon. Navíc tento tréninkový týden jsem naordinoval skutečně výživně a objem včetně tohoto maratonu se blíží 200 km.
Po startu jsem se chtěl rozběhnout poněkud pomaleji, abych se mohl případně v cíli chlubit rychlejší druhou polovinou závodu. Pěkný záměr překazil Jan Havelka, který se rozhodl tlačit na pilu a přestože jsem ruční brzdu zatáhl, tak to bylo o kousek rychlejší než bylo nutné. Honzu potom rozhodilo až jsem mu ve druhém kole řekl, že běžíme tempem na 2:30, potom začal ztrácet a nakonec byl cíli o 10 minut později. I tak měl osobák.
Pokud se běží závod na okruhu, tak se bavím tím, že sleduji boje ostatních závodníků a jejich vzájemné posuny. Rozhodně bylo zajímavé sledovat jak Vilma po rozumném úvodu přestala po problémech s nohou stíhat tempo nebo jak Mirek Vostrý rozbíhá ostrý začátek. Zcela zřetelně jsou potom vidět výkony mazáků, kteří od začátku dokonce drží svoje rovnoměrné tempo.
Můj závod byl relativně rovnoměrný až na poslední kolo, kdy jsem ztratil asi minutu. Dostal jsem během závodu do sebe dva carbosnacky a trochu vody a jonťáku a to není špatný výsledek závodu.
Odkaz na výsledky.
Přidejte tuto stránku do vaší oblíbené sociální sitě
, po 5km jsem dostala křeč do levého lýtka,byla to dosti bolest, hned na občerstvovačce do mě naládovali sůl a vodu...po 10km banan namoceny v soli, bylo to opravdu bodani do lytka, pres bolest jsem se opravdu do 20km drzela koho jsem měla abych to na začátku nepřepískla...Pak se přiznám chtěla jsem s tím prásknout a na vše se vyprdnout, jenže Dan na mě bezva zařval makej, tak jsem valila dál, dostala jsem nějakou tabletu proti bolesti a opět sůl...Po 30km jsem se tak zvaně poblila ze všeho a opět jsem si řekla prdím na to, už jsem musela opravdu chodit někdy pěšky...Opět mě Dan vyhecoval...Tak jsem to dodělala, ale s hrozným časem 4
9, ale jsem ráda ž...
